Druhé jednání u Kulatého stolu bylo naplánováno na pátek 20. 9. 2024, opět v budově Ministerstva práce a sociálních věcí. Na druhé setkání byli pozváni stejní zástupci z komerčního sektoru a skladba firem byla tedy nezměněná. Za ministerstvo tentokrát chyběl legislativní odbor, jinak bylo složení podobné. Za MPSV vedla diskusi Jana Skalková a za projet Rovná odměna byla moderátorem Lenka Simerská.
Agenda druhého setkání byla z velké části věnována procházením praxe a zkušeností (case studies) ze zavádění transparentního přístupu k odměňování, které prezentovaly přítomné komerční firmy (Skanska, Plzeňský Prazdroj). Jednalo se o ukázky gender pay gap projektů, během kterých si tyto firmy dělaly interní analýzu GPG za použití různých interních metodik, převážně v situaci, kdy již měly zavedený grading (proces hodnocení velikosti pozic), na základě kterého se tento rozdíl sledoval.
Z těchto case studies se pak diskuse stočila k dalšímu důležitému bodu. Tím je otázka, na jaké příjmové hladině se má rozdíl sledovat a reportovat? Za Comp&Ben Asociaci! jsme navrhli, že nejvhodnější by bylo zvolit celkový cílový příjem, tzv. Target Total Cash (TTC). Tato hladina je v naší C&B praxi považovaná za nejvíce relevantní pro jakékoliv objektivní porovnání, neboť není zatížená aktuálním výkonem zaměstnance ani aktuálními příplatky. Směrnice ve svém originálním znění samozřejmě obsahuje nejen základní mzdu (basic wage), ale také další komponenty příjmu (complementary or variable components), ovšem zde bude podle našeho názoru záležet na interpretaci těchto posledně jmenovaných součástí příjmu.
Další vývoj transpozice ukáže, jaká hladina bude nakonec zvolena pro konkrétní znění směrnice, ale existuje zde obava, že se nakonec zůstane u reálného celkového příjmu zaměstnance, který obsahuje úplně všechny položky, které se nakonec objeví na výplatnici. Tento přístup se podle nás jeví jako velmi problematický a z hlediska praxe odměňování také nešťastný.